Umělcovo rande

14. února 2018 v 12:27 | Popelka |  Šrotování v mozečku
Toulat se v ulicí, to už dávno není můj styl...
Vtíravá myšlenka, že ztratila jsem cíl.
Podpadky klapou po kočičích hlavách
a morseovkou ťukaj S-O-S
...
Napsala jsem před několika lety, když jsem zrovna měla kreativní moment. Tehdy jsem příliš nepsala ani poezii, ani nic jiného. Přesně, jak to vystihuje první verš: toulat se v ulicích, to už dávno není můj styl. Je to sice trošku asociace přes dvě kolena, ale není právě toulání se v ulicích tak trochu samo o sobě projevem kreativity? Umění ztratit se ve vlastních myšlenkách a ve svém okolí, jen tak se procházet mezi domy, zalézat do dvorů, okukovat sochy a okna a splývat s architekturou a přírodou kolem.

Minimálně pro mě to tak trochu spojitost má. Takže to volání o pomoc rytmem klapání podpadků vlastně už tehdy znamenalo, že jsem ztrácela kontakt se svojí křehkou dušičkou, se svojí vnitřní vílou čmárající rýmovačky, se svoji kreativitou. A o tom je vlastně celý tento blog, jak jsem už zmiňovala v jednom z předchozích článků. O tom, jak nacházet kreativní energii.

Tento koncept jsem převzala od své oblíbené LosAngelské youtuberky a ta ho převzala zase z nějaké knížky, takže se jedná o docela dlouhou cestu, odkud tato idea pochází, ale vlastně jde o hodně zajímavý koncept péče sama o sebe. Starat se sama o sebe je děsně potřeba a v dnešní době hodně trendy, ale tohle je ještě trošku něco jiného, než jenom jít do fitka nebo do lázní. Jde o to, starat se o svoji dušičku. Udělat si čas na věci, které máte chuť dělat, ale nikdy jste je neudělali. Najít odvahu udělat něco nového. Ale nemusí to být ani o odvaze, protože ta nová věc nemusí být nijak stresující, ale jde prostě o to najít si čas a prostor to udělat. A může to být procházka částí města, kam nodmálně nechodíte. Může to být podívat se na nový film (pokud teda nesjíždíte filmy každý druhý večer). Může to být uvařit nové jídlo, co jste zatím nezkoušeli. Jet jen tak na chvíli do zahraničí. Nakreslit něco. Zajít na nějaký kurz. Zajít si zatančit. Zkusit fotografovat.

Je to opravdu v celku jednoduchý koncept. Prostě si udělat čas na něco příjemného, co pravidelně neděláte. Možná i něco, co vás trochu děsí, nebo co prostě jenom neděláte tak často, jak byste rádi. Ale zároveň by to mělo být něco, co vás vytrhne z vaší pravidelnosti a ukáže vám něco nového. Důležité ale také je naladit se na vlnu poznávání a soustředění se na své vlastní emoce a vjemy.

A to je vlastně celé. Na základě této naprosto jednoduché myšlenky se pojmenoval můj blog, tímto stylem se teď snažím vyplňovat svůj volný čas a tímto stylem se snažím znovu získat ztracenou kreativitu. Snažím se, aby toulání se v ulicích zase bylo můj styl.

Vaše Popelka

PS: zbytek básničky vložím někdy časem, až budu mít méně nápadů na témata článků :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Prion Prion | Web | 14. února 2018 v 14:40 | Reagovat

Úvodní verše jsou impozantní, chce to pokračování. To "gró" článku je mi blízké a ve finále se mi ta filozofie sama o sobě libí, jelikož vyplývá z lidské podstaty, a tu bychom si měli ponechávat, abychom lidmi zůstali :)

2 stuprum stuprum | Web | 14. února 2018 v 17:33 | Reagovat

Volá o pomoc podpatky? To zní jak kurtizána. :)

3 sugr sugr | E-mail | Web | 14. února 2018 v 18:07 | Reagovat

Popelka?
Ta co už tu byla?
Vítej zpět, jsi-li to ty? :-)

4 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | Web | 15. února 2018 v 7:22 | Reagovat

Podpatky patří pod patky,
a ne mezi odpadky :)

Koukám, že máš rozečtenou Opuštěnou společnost! Já taky, ale musím po kouskách. Jak se líbí?

5 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 15. února 2018 v 9:37 | Reagovat

Ano, tohle nastavení moc schvaluji. A zároveň taky vidím, jak jsem na sebe kašlala. O to víc si "žiju" teď hlavně pro sebe.

6 Lucka Lucka | Web | 15. února 2018 v 13:49 | Reagovat

Zrovna nedávno jsem u jedné blogerky četla, že je pořád unavená a nemůže najet do starých kolejí, kdy měla takový rituál ranní snídaně, procházky se psem, klid a pohoda... Čas sama pro sebe, něco podobného o čem jsi psala. Něco na tom vskutku je a je to zajímavé, člověk by měl péči o svoji dušičku taky brát v potaz. :-)

7 Čerf Čerf | E-mail | Web | 15. února 2018 v 16:09 | Reagovat

Kreativita se určitě neztrácí, jen si občas trochu pospí :-).

8 Magicmax Magicmax | E-mail | Web | 15. února 2018 v 17:35 | Reagovat

To je super nápad už podle nadpsiu - Umělcovo rande.

9 Bára Bára | E-mail | Web | 15. února 2018 v 23:58 | Reagovat

Nojo, udělat si čas. Ani nevím, jestli to ještě umím. Ale myslím, že občas by mi takový návrat ke kreativnímu já moc pomohl.

10 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 16. února 2018 v 10:19 | Reagovat

No vida, gratuluju k titulce! A taky k návratu k sobě sama :-) Myslím, že dlouhodobější ztráta kreativity vždycky věští něco zlověstného (pakliže k tomu člověk nemá nějaký opravdu objektivní důvod, jakým je třeba malé děcko). Moc ti držím palce při znovuobjevování toulání :-)

11 nemam-cas nemam-cas | Web | 16. února 2018 v 12:06 | Reagovat

Krásné...

12 Janina Janina | E-mail | Web | 17. února 2018 v 18:14 | Reagovat

Skvělé, tleskám :-)

13 Kitty Kitty | E-mail | Web | 18. února 2018 v 21:15 | Reagovat

[5]: Já taky a už vím, že je to důležité. Všechno, co dodává člověku poznání o světě i o sobě...

14 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 1. března 2018 v 13:24 | Reagovat

Spíše se rád toulam po priferii na rozhrani "přírody" a "civilizace" (obojí v uvozovkach)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama